Kalendář

<< Září 2018 >>
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30


Bike Klub Domažlice


PORÝPÁNÍ NA ŠPICU 9.8.09

¨Takže po delší odmlce se zase ozýváme, trochu sme to poslední dobou flákali, pořád byly nějaký paarty a tak... V minulích dvou tejdnech sme s Jerrym začali makat na trailsech nad náma, v lese 3, a solidně se nám to tam rozrostlo – nový skočky, průjezdy, atp... report příště.. Taky kámoš Pejda maká na svým trailu na Filsperku a vůbec se s tim nesere :) ale o tom taky až jindy... Teď Špic!

Na Špic sme se rozhodli vyrazit minulej tejden, Malej hippík se Zbyňkem říkali že v neděli tam razí, tak sem říkal že to s klukama domluvím. Jerry může, super, s Pejdou je to horší – má k.o. Bike... dáváme ho ve čtvrtek dokupy a už nám nic nebrání jít porýpat. V neděli před devátou přijíždí Pejda s focusem kombi, skládáme vše do něj a vyrážíme směr špic. Volá Malej hippík, že zrovna vyjeli, ať na ně pod kopcem počkáme. Cesta oká, parking též, vyndaváme kola, kecáme s Červem a hurá pro permice. Kupujem každej 5 jízd, našim pevňákům stačí bohatě. Zbytek bandy zatím nikde, tak razíme na pivko a vyhlížíme. Všude potkáváme známý tváře, kecáme, rozjímáme... a už vidíme m.hippíka a Zbyňka jak k nám tlačí bajky. Kupujou si taky 5 jízd a frčíme na kopec. Jelikož zrovna probíhá Gaspiho kemp, tak u skoků či klopenek postávají bikeři a boss (Gaspi, Tačmůd...) jim vysvětluje jak to správně proletět. Vytuhlý dáváme první jízdu se spoustou zastávek, bolí ruce, bolí nohy... koukáme že jezdí spoustu holek a dětí, to je správný! Dáváme si s Jerrym velkýho velblouda, přespotokáč, pak zkoušíme lavice dole, Jerry hned tu první přelítává na placku na držku – hrozná rána. Oklepáváme se u piva a jedem znova, tentokrát míň zastávek, zrychlujem, víc klopíme a skáčem dál. Dole pivko, nahoře pod lanovkou nás zdraví holky z Klatov, tak se u nich zastavujem, kecáme, válíme se, Elí nás fotí (díky) a mezi stromama prosvítá novej dh trail Struggle. Jedem na něj! Protlačujem bajky lesem a jedem! Je to HC, kór na pevňácích, ale všichni maj huby od ucha k uchu, šutry, větší šutry, skála, lávka, drop, 5 skoků za sebou, všechny krásně posílaj a uš se zpocený napojujem na černý pátek – pecka! Čtvrtou jízdu jedem klasiku – black friday, u transfeu zase potkáváme holky, fotí nás na wallu, zkoužíme transfr, padáme... pak se vynoří Horst Fuchs Koráb a vyšle tam mocnýho thurndowna... neskutečný... Po pauzičce jedem dál, já mám radost že sem konečně dolít všechny ty „dirtolavice“ a sem nabuzenej na další jízdu. Už je dost pozdě, tak ani nedáváme pivo a rovnou jedem nahoru. Zbyněk zůstal dole že ho bolí ruce, tak jedem jen ve čtyrech. Já s m.hippíkem se rozhodujem že si dáme Struggle – pořádný déháčko, Jardové maj rozum a jedou klasiku. Docela to po těch šutrech pouštíme, lidi nahlas čuměj že máme pevňáky, zakousek řve Tačmůd „drž hooo!“ tak ho držim na drop, polet dobrej, ale dole nevybírám nájezd na odpal a letím asi ze dvou metrů a slušně rozjetej po držce do šutrů na sjezdovce. Zastavuje u mě m.hippík, zkouším vstát, nohy dobrý, sundavám rukavky áááá sakra, pravej malíček nesměřuje kam by měl a pod nim je nějaká díra, hmm, to už dolů nesjedu.. Tačmůd říká že je to asi vykloubený a volá mi horskou službu. Kolo je celý, no aspoň něco. Služba furt nikde, zachvilku zespod přišli Jardové a koukaj co se mi to stalo. Vzápětí vidíme Landrover horský služby, supr. „Záchranář“ je fakt kolík, dává mi dlahu a říká že to mám solidně rozlámaný a jestli si zmáknu utírat zadek levačkou... Kolo dává na střechu a jedem dolů. Blbě mi není, rychlá se tudíž nekoná a vyrážíme s Jardama do Klatovský nemocnice. RTG potvrzuje „vykloubeninu“ Pan chirurg mi asi 5x zkouší nacpat malíček zpátky, ale bohužel.. „budeme to muset otevřít“ dopr.... Čekám než připraví sál, kluci dou zatím omrknout Klatovy a než se naděju, ležim na operačním sále a kuchaj mi ruku. Nejde jim to, po dvou hodinách páčení si všímaj že mám v kloubu skříplou šlachu, vyndaj jí, cvak, a je tam! Zašijou, zadlahujou a já konečně v 9h večer volám Jardy a fičíme domů. Tak 2 měsíce mám po prdeli, ale stane se. Kluci sou taky pěkně pomlácený, to k tomu patří. Na tenhle Špičák ale budu vzpomínat jen v dobrým, protože to bylo asi nejlepší poježdění v mým životě! CanaLL foto: Elí

 

 

Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-

Přidat příspěvek

Příspěvky

Dosud nikdo nepřidal žádný příspěvek.