Kalendář

<< Září 2018 >>
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30


Bike Klub Domažlice


První závod aneb všechno co jste chtěli vědět o sjezdu, ale báli jste se zeptat

Hola rajdri, zde reportik od našeho nejvzdálenějšího člena bikeklanu - Rypáka Hanze z Kyjova. Hodně mu to pochvalte, protože tam v Ásii je na to úplně sám, tak jsme jeho jedinou motivací.
 
Prapůvodně sem chtěl začít ojíždět seriál závodů WBC asi až příští rok, bo kolo mám teprvá od jara, ale náhoda mi postavila do cesty mého virtuálního DH/FR guru Radojca a tož , že do teho praštím už letos na Smraďafce, anóbržt Lázně Leopoldov.
Začlo to klasicky jako u bab - nemám co na sebe. Po poradě s R sem šel do maskáčů od Větví a basta, za " tyžistapaděsat " byli moje, doma hledím, že luxus,mají odepínací nohavice na 3/4- ťáky. Málem sem bral nůžky. Z dřívějška mám dva dresy a mikina a byl sem jak ze žurnálu. Týden před su v registru přes internet a tak děj se vole boží ....
V plánu je aj trening v sobotu, to abych tam pak nebyl za Jarina. Děcka šly na hlídání už v pátek a já, že si dám kolo do richtyku, no fajný víkend. A byla sobota, bohužel pracovní a já se tam zasekl do štyrech. Pološílený dorážím na místo o štvrt na šest. Mraky báječných lidí na létajících strojích. Konečně ten cirkus vidím na vlastní oči, předtym enom video, nic naživo. Kola šelijakých značek, žádné XC, paráda. Du to omrknůt, zatím bez kola. Hlavně nenápadně. Kůsek za hospodů je cíl a co chvíla nekdo vyletí z lesa na špicovém kole. Postavím se blíž a přesto, že hledím navrch dostávám závrať. Šílená kaskáda, kořeně, balvan, rozryté jak od prasat. Lezu podél trati a dál o nic líp. Čumím na to jak péro z dyvanu a nechápu jak tohle sjíždí ani ne 15-tiletí borci i na pevných. Chvílu zewluju kolem a pak lezu důle, kua ani zejít to nejde. U cíla rozbalují stolek na registračku závodníků. Váhám, neměl bych, a stůpnu si do řady. Mám startovní číslo 160.
Idu si do auta pro kolo, montuju přední a zkusím dat kůsek trati. Ptám se borců - kudy tudy - a tlačím po značkách na start. Asi idu moc rychle a tak doháním celopéristy, snažím se dělat drsoňa, ale už enom to jak oni jistě a sebevědomě tlačí kola ně ubírá na morálu. Snažím se dělat, že tam nejsu. Na startu dostávám přednost a ty woe kde je tá euforia - volnost, bike, tuny sjezdu a ono nic. Říkám si rozjeď to a šak to přijde, ten blažený pocit, kdy tělo de do varu a zaplavuje ho adrenalín s endorfínem. Jedu. Překvapilo ně jaků pecku može dat malinký skoček, nerovnosti a týýýý vole, skalka a padák jak sviňa. Rudle držím tak, že ruky zdělám aj s gripama, prdel dřu o zadní gumu a to nejhorší - diváci a rajdři. Mám pocit, že tu sů enom kvůli mně a čekají na rypák a šecí se ně vysmějů do rozbitého xichtu. Důle jedu jak posraný a dělám, že študuju trať. Su před cílem z vrchu ten dojezd vypadá eště strašnější. Malý rypák a trhám pásku co vytyčuje trať. Balím a nemožu se zbavit pocitu, že dělám neco čeho budu litovat.
Tož kurňa tak sem si to nepřectavovál. Závody, neděla...
Na Smraďafce su asi v 9 a místo na parkování ně ukazuje sám velký Hynčica, dobré znamení. Kolo ven a hned servis. Nebyl čas. Brzdy na moráka, ty hlavně, neco promazat, kotůče odmastit. Doba pokročila, kua, rychle eště na trať, dohnat co se dá. To co sem najel za půl roku, nekeří dají za víkend. Divné je, že tlačím sám. Navrchu kdosi je a tak vyrážím důle. Po skalce, prý zvané VIGO, že po nejaké trati v Tramtárii, uhýbám borcům na stranu. Chcu jet a pizda co je ?? Růdle sů podélně. Točím s nima a kua, představec v hajzlu. Strhlé závity, už při tem servisu, nic moc. Zasraný díly, jakože na drsné zacházení. Fuck off  XC. Kolo pod pažů a sem tam prohodím suše - představec. Vidím soucitné pohledy. U auta hodnotím situaci. Každý si dokáže představit, co to znamená pro chlapa s třema děckama se urvat z baráku. Co mravenčí práce je zatím, kolik je potřeba udělat doma věcí, aby manželka řekla - jo tak si jeď. Tchýně hlídá, tímto díky. Nikdo ze zůčastněných nesmí onemocnět a ... Dyž mně to šecko proletí hlavů, je mi do breku. Na malů chvilku zvažuju esi nemám odstůpit ze závodů a byt enom divák, stejně ně to nejde a jaksi ani nebere, fakt divné ..... Snažím se přinutit racionálně myslet a ... V kešeni mám asi 15 stovek, bo sem si vzal navíc litr. Letím do stánku neakého zlínského bajkšopu a mají, zachráněný. Spocený, bez šťávy, třesůcíma se rukama vyměňuju představec, bo už bude start. Snad to stihnu. Dotahuju a vyrážím na trať, kerů sem neviděl, bo se jedů dvě a já blbec skůšal furt tů jednu. Su kilák od parkálu a tlačím, su bez energije, radosti, su bez šťávy a su ... kua, kua, pizda ... bez čísla. Jak sem měníl ten shit, tož je v autě. Vracím se a nazpátek se tahnu jak smrad. Vidím trať a nemám z toho dobrý pocit. Svah jak kráva a napříč cik cak je trasa. Samá lomená zatáčka, padák ze svahu a prudký výjezd, šlapavé úseky, skoky. Nic to se mnů nedělá, za chvílu uvidím závodit stíhací eso Polca, Hynčicu, Červasa, DH elitu, pojedu stejnů trasu a su vlažný jak mrtvola. Kvůli tomu sem se tak těšil, dyk komu se poštěstí závodit s borcama co jezdijů světový pohár. S číslem 1 jede Polcík a začíná mně to brat, je to nářez vidět někoho tak jet. Pastva pro oči. Červas na pevňákovi to je kapitola sama .... Su na startu, tentok moment sem si přectavovál enom v nejdivočejších snech. Říkám si - totok se ti vryje do paměti, to odpočítávání tě kopne rovnů do štvrté dymenze. 15-10-5- start, jak na smrt, MORITURI TE SALUTANT.   
Jedu jak v mlze, jaksi pořádně nevidím, spíš nestíhám, otvírá se to přede mnů a zatáčka, padák, výjezd, skok, samo objíždím. Mám zařazený těžký převod, kvůli padání řetazu, aby býl naplý, nemám silu vvyjet ty protisvahy a nemožu udržet nohy na šlapkách. Rachocení řetazu, zaváhám a rypák. Válím se jak ožralec a nemožu jet dál, na řetazu suk. Jak se to mohlo udělat ?? Točím s tým, klečím a kolem profrčí
aspoň tří borci. Sukuje se to a ani nevím jak sem to rozmotál. Na pokraji sil, po trati se plůžím jak lemra a další rypák. Nemožu pořádně lapnůt dech a rozjet to na 100 procent. Už se enom motám směrem k cílu. Buch další rypák, luxusní - kotrmelce obá, já na zemi a kolo v luftě. Nekdo na mně huláká - JÉÉÉĎ, NEVZDÁVEJ TO, JÉÉÉĎ, nevím proč, poslechnu ho. CÍL. Tato trať se už nejede, ta druhá se pojede 2x.
 Sedím v autě a neco přežvykuju. Vážně zvažuju, že končím. Depka jak prase. Asi na to nemám.
Jak omámený lezu do kopca na start té trati co sem ju jél zkušebně. Aspoň vím do čeho du. Před startem ně říká bořík s číslem 161, že mně určitě žihne, ať mu uhnu, až pojede, že zařve. To klidu nepřidá. Start, vyrážím a na Vigu je lidí jak psů. Šecí řvů jak pominutí, JÉÉÉĎ, DÁÁÁVÉÉJ. Hned se jede líp. Pro jistotu uhýbám daleko dříf než tá 161 profrčí. Pak je to šupec napříč svahem, klikatica mezi stromama, pařez uprostřed, nevím kde, ale bác, su na zemi. Asi sem se dotkl sromu. Závěrečnů kaskádu, z keré mám lufty, dávám díky úžasné divácké kulise celkem dobře, hlavně bez držky. CÍL. Hlásijů moje méno a já zišťuju, že ně to trochu chytlo. Diváci sů úžasní, je jim jedno kdo jede, esi Polc nebo já, řvů jak pardáli a to ti pomože, ta jak dyž řvál ten chlápek ať to nevzdávám, jinak bych to asi dotlačíl. Všichni diváci fandili jak o život. Na poslední jízdu, jak zišťuju, se celkem těším. Zase start, usmívám se, už se nebójím lehnůt, letím. Ty woe to je pocit, nádhera. Konečně blaženost, hrnu to důle co to dá. Opatrně, máš rodinu. Po cestě samo zas rypák, vytlemený nasedám a křením se až do cíla. Hlásijů moje méno, su hrdý, mám to za sebů, ale z fleku idu hned zas na to, dyby se jelo eště jednů. Z davu ke mně ide bořík co měl 159 a garatuluje ně ke zvládnutí závodu. Na závěr je to satisfakce jak prase. Hážu loupák na šecky strany, jak se culím. Bude vyhlášení a to si vychutnávám s šoférským pivem, bika vedle sebe, kecám s mladýma borcama, o kolech, o technice a tak, berů ně. Vyhrál Polc ....
Možná má nekdo šecko nej už od prvního závodu, ale věřím, že dyž néé a překoná to, tož je to eště lepší pocit a dýl vydrží. Fčíl už nechcu nic inšího, enom to valit z kopca důle s lidima co za to stójijů...................................
                                                                                                                                                    Hans, Kyjov     33 roků

Detail [›]
Hanz 1
Detail [›]
Hanz 2

Přidat příspěvek

Příspěvky

to Hans
Lukas | 1. 11. 2007 (21.34)
ač neznalej bike rider, tak držím palec do další závodů a naprosto rozumím...první závod je první. Taky už ho mám za sebou, ale na rozdíl od Hanse bez pádu...měl jsem ale výhodu...tu trať jsem jem docela dooostkrát a naštěstí to nebylo na kole:)

Tak tomu říkám DH !
Radojc | 14. 10. 2007 (21.06)
Stahnul sem si video ze závodu http://www.wbcrally.com/wbc/modules/2007/round6/video.php
a musim uznat že to bylo fakt masakr, zkrátka DH jak má bejt !
Respect Hanzi.

Graulace
Tata | 14. 10. 2007 (19.55)
Super report, sem se pobavil, gratulace za odvahu a vůbec. Hans je naše moravská jednička!