| << | Září 2010 | >> |
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 |
!! GALERKA !! od Fotofotříka ze Škarmanu!!!
ODPAŇOVAČKA skalkaGapu úspěšně za námi!!!
z Jerryho secret trailu
No není na tom našem Škarmanu krásně?
Ke svému prvnímu závodu v ČP jsem se vypravil do Špindlu. Popisovat trať snad nemá ani smysl,reportů bude všude plno, takže ve stručnosti shrnu svoje pocity a postřehy z prvního opravdového závodního víkendu.
Na cestu jsme s Týnou vyrazily v pátek ve čtyři hodiny,protože v pět nás v Plzni čekala místní partička,se kterou jsme pokračovaly až do cíle naší cesty. Cestou do Plzně jsem si ještě půjčil ve Stodě u Aubryho vestu,abych mohl vůbec na start závodu. Tímto Aubrymu děkuji. Dvakrát mi bodla:)
300km je pěkná porce,ale po devátý jsme na místě a jdeme se ubytovat a omrknout depo. Tam už skotačili Satani ze Žihle a sušickej Červ, takže jsme se domluvili na ráno a mazem na nějakou mňamku a na pivko. Bohužel v 11h už se nevařilo, tak jenom brambůrky,oříšky,G10° a ve dvě jsem spokojeně spinkal v posteli,netušíc, co mě ráno čeká.
Hned po snídani jsme vyrazily postavit depo a něco natrénovat,protože povinný trénink je až od šesti hodin! Po první jízdě propadám panice a říkám si,co tam vlastně dělám.
Trať je rozmlácená,obzvláště spodní část, kde už nemám sílu a hlavně je dooost dlouhá. Šoupu se dolů na několik zastávek a děsím se tréninku,kde se bude startovat z rampy,podobné skokanskému můstku.Před cílem mě ještě čeká slušnej posílak na placku, kterej mi asi vyrazí rodla z rukou. Moje ambice jsou asi takový, dojet do cíle na jeden zátah a hlavně bez pádu.
Nakonec to dávám celkem v pohodě, protože zjišťuji, že trénink není měřenej a nemusím to nějak hrotit.
Večer klasika, pivko, konečně večere a hajdy spát.
Ráno neskutečná nervozita! Dvakrát sračka, suchej rohlík k snídani a jdeme na to.Vůbec se mi nechce, ale kousnu se a dávám to na jeden zátah a bez pádu. Vidím,že to jde a nervozita mizí a dokonce se těším na druhou jízdu! Tu už zkouším trochu víc hrotit a daří se. Nikdo mě nedojel a polepšuji si čas o půl minuty. Spokojenost veliká a můžu v klidu balit.
Ještě jdu mrknout na Elitu, která jezdí jak z jiného světa a pak už se všichni loučíme a rozjíždíme se k domovům.
Na závěr chci dodat,že to byl parádní zážitek a přál bych každému to zažít na vlastní kůži. Byl to fajn víkend s bezva lidma a už teď se těším na další závod!
Bořek