Kalendář

<< Září 2018 >>
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30


Bike Klub Domažlice


Prvně v Geisskopfu!

 

Chtěl jsem se polepšit a tak jsem napsal svůj první report, tak snad ho zkousnete...
Domlouvali jsme se s MalýmHippíkem několik dní dopředu na tom, že se vyrazíme podívat na podívat na Geisskopf a zhlídneme dirty a možná se něco naučíme. Poprvé to nevyšlo, měl jsem doučování matematiky, nu jo flákači to maj o prázdninách těžký, ale co bych neobětoval pro moje vědomosti... Tak se to přesunulo z pátka na neděli. Den předtím jsem byl nečekaně pozvaný na pouť do Postřekova a to jsem si plánoval, jak se krásně ze soboty na neděli vyspím, abych měl energie na rozdávání. No nakonec jsem ještě brzo ráno jel na kole domů pro věci, který jsem si připravil, jak jinak než deset minut před odjezdem.

Však času máme vždycky dost, že? Odjezd byl domluvený na 9.-tou hodinu, přijel jsem tři minuty po. Koukám na dvůr k hippíkům a tam už čekala připravená pekelná kára, která nás za pár minut odveze do mekky bikerů v okolí. Krásná modrá barva, malá kola s lehce vysunutými límci, která na silnici drží, jak kdyby byla polepená samolepící páskou. Dvojice naštvaných světlometů dává jasně najevo, že to potřebuje pořádného šoféra... Nálepka KONA na zádi, třídvířko. Paráda! Malý, ale krásný Fiat Seicento... Po přivítání s MalýmHippíkem se pomalu přesouváme do dvora, kde už na nás čeká Hippíkův táta a náš šofér. Nakládá nám kola na nosiče, mezitím se zařizují věci jako jestli máme občanky. Ano máme. Mamina „Máte helmy?“ My: „Jo...“ Máma: „Máte chrániče?“ My: „Jo...“ „Babi nečum z toho vokna“ pronese starší hippík, „Jo nečum sakra“ pronese malej hippík, „Pepčo, takhle mluvíš s bábou??“ „Dobře, nekoukej z toho okna babi!“ Máma nevěřícně zakroutí hlavou a balí se dál. „Máte s sebou jídlo a pití? Tam to bude drahý.“ „Jo máme“ Já sepodívám do svého batůžku a co nevidím, maminka mi připravila jídlo do alobalové tašky, aby se mi pití neohřálo a to samé s masem. „Hmm paráda, maso který jsem nechtěl včera při grilování dostanu dneska na Geisskopf. Tomu neuniknu...“ No nic zandavám taštičku s jídlem zpět do báglu. MalejHippík mi žádá o pomoc. Nářadí do mýho báglu a tak si najednou uvědomuji, že já si svoje nářadíčko zapoměl, tak přidáváme ještě klíče, který bych mohl teoreticky potřebovat. No tak to je snad už všechno. Nakládáme vše do nákladového prostoru. MalejHippík si bere ještě s sebou nádhraní zadní kolo, z kola svýho bráchy, kdyby náhodou vypověděla službu duše, na který jezdí s pláštěm o tloušťce +/- 0,2mm. Brána dvora se otevírá... My nastupujeme a pomalu vyjíždíme ven. „Ten to zase zaparkoval, to snad ani není možný...“ Pronesl suše řidič snažíc se vyhnout obrovské krávě vedle jménem Audi, stojící taktéž na dvorku. Úspěšně se dostáváme na silnici a vrátka se zase zavírají. Do auta nasedá i mamča a vyrážíme.

Cesta byla bezproblémová, dokud jsme nevyjeli těsně za hranice a nepotkali peloton... Asi zapoměli, že Tour de France už skončila. A tak objíždíme jednoho cyklistu za druhým a pekelným tempem 0.9tky se řítíme dál. Už si začínáme stěžovat, protože jezdí auta i v prostisměru a objíždět cyklistu je prakticky nemožné, proto musíme kolikrát zpomalit. Dobrý blázni, takový vedro už po ránu a oni si to razí pěkně na sluníčku a po silnici s 0,5litrovou flaštičkou pěkně vyhřátého bublinkového iontového čaje. Naštěstí peloton odbočuje a naše cesta je zase volná. Krásná krajina kolem, sem tam nějaké to stavení, ať už rozpadlé nebo krásně nové. Koukám z okna ven a vyhlížím, kdy už konečně uvidím tu krásnou sjezdovku... Strom, strom, strom, strom, strom, kůň, strom... A tak pořád dokola... Najednou se něco děje, na křižovatce před námi stojí páni policisté a staví dopravu, co se děje? Vidíme naše staré známé... Peloton, tentokrát nahuštěný a dlouhý jako sviňa... Už se tvoří slušná kolona, ale cyklisté, jako by tam měli hnízdo. Naproti stály krásné stroje... Dvě starší R1, nová Ninja a jeden Monster nejspíš S2R, krásný pohled. Když se otočíme, tak za námi stálo krásný starý BMW, no prostě máme se pořád čím kochat. Mezitím už peloton uvolnil křižovatku a my mohli pokračovat dál v jízdě. Bohužel zase to samé jako předtím, brzda, blinkr, plyn, blinkr, brzda, blinkr,plyn, blinkr... Už jsme chtěli podávat antidepresiva, když zase začli naštěstí odbočovat...Jeli jsme dál a za chvíli už jsme viděli ceduli Geisskopf doprava. Paráda... Pomalu se blížíme, projíždíme vesničkou plnou úzkých uliček a v pozadí už se ukazuje ta krásná scenérie vysekaného lesa pro sjezdovku... „To je ono??“ zeptám se... „Jojo to je vono, parádní co?“ „To jo no, heh..“

Už jsme dorazili na místo a rozhlížím se... „No ty krávo...“ Takovýho lidu... Začínám mít z toho počtu lidí schýzu, malejHippík to samý. A nebyl bych to pravý Čech, kdybych si hned nezaneříkal, že to bude zase trapas, že nic neumím a kolo mám vyšperkovaný... Vykládáme kola, doplňujeme tekutiny a jedeme to omrknout. Krásná kola kolem nás, luxusní výbava jezdců a sem tam nějaká roštěnka... Vycházíme do mírnýho kopečka abysme si zaplatili vstupný. Koukám na místní půjčovnu kol a zaujal mi oceláček od UMFka, pěkný kolo... I ty zbylý byly hezký, ale prostě oceláček UMF je nejhezčí... Hippíkovy rodiče nám zaplatili vstupný do areálu. A vyrážíme... Jsme nadšený tím, kolik lidí tu jezdí a jaký skoky tady jsou postavený a jak je to vůbec všechno řešený. Fakt paráda. Tlačíme svoje bajky dál a vidíme, že kousek výš je rozjezdovej plácek na dirty. Čumíme na ty třípatrový lávky a hned tam týpek s Devinci vlítnul na tu nejvyšší a dal si to tam načistotu, mám otevřenou hubu dokořán a nechápu. Tak se tam „řadíme“ mezi bikery na tom plácku a koukáme, jak si to tam dávají. Po chvilce se odhodláváme poprvé vjet na ty dirty, plní komplexů ze závistivých a nepřejícných čechů. Prvně si dirty jen tak přejíždíme a aspoň já sem koukal, jestli se někdo netlemí a nikoho jsem neviděl. Tak si říkám, kua tady to asi fakt neřeší, jak už jsem slyšel od starších rypáků Radojce i Táty.

A tak se naše odhodlání jezdit zvyšuje a začínají první náznaky skoků na dirtech. Na chvíli jsem se zdržel a pozoroval týpky, co tam jezdí. Zaujal mi jeden kluk. Xc helma, celkem velký rám, ale styl jakým jezdil byl parádní. Krásně kopíroval dirty, nevylítával ani nijak vysoko, ale pokaždé krásný a čistý dopad. Ten bude určitě vyježděnej z 4x-su, si říkám... Pak se tam objevil další kluk, takovej, jak bysme mu v dnešní době řekli, EMAŘ, upnutý gatě, křiklavá barva taktéž upnutého trika s dirtovým ocelákem křiklavých barviček. Odjel na plac a za chvíli se vrátil a skákal dirty. Lítal vysoko jak blázen, ten chlapec uměl. Nu jo kdo umí, umí, kdo neumí, čumí, to je můj případ... Tak jsem čuměl dál. Pepa si to zkoušel, první pokusy byly celkem srandovní. Kolikrát jsme oba měli problém se nepřevažovat na nějakou stranu. Vytáhnul jsem foťák a začal pomalu, ale jistě fotit místní život. Přesněji ty krásné skoky. Asi po dvou hodinách ježdění, to už Pepa začal dostávat do rukou a už lítal pomalu na dopad. Zatím mu to vycházelo jen u třetího dirtu, popravdě nevím proč, ale mě taky nejvíc seděl ten třetí dirt. A tak jsem zase přešel na funkci fotografa. Pepa se chtěl podívat a tak jsme si prohlíželi fotky který jsem nafotil, když v tom se najednou objevila o’bitch holka. Chvilku jsme tam slintali... Já si zase sednul do chládku a fotil.. Tentokrát už občas objektiv zamířil i mimo trať na onu slečnu. Mezitím tam malejHippík proletěl dirtama a přijel „Hej kámo, viděls to? Máš to cvaknutý?“ „Heh, mno víš, je to taková blbá fotka já to smazal, protože jsem fotil rychle z přechodu ze světla do stínu a tudíš než to zareagovalo na světelnost prostředí, tak sem to blejsknul a vypadá to stejně jako Praha v noci a bez elektřiny....“ „To si děláš prdel ty vole... :-/“ Tak malejHippík pokračoval v dirtování a já ve focení. Teď už jenom dirtů.. Všimnul jsem si, že se dole něco mihnulo a po několika Hippíkovo skocích se ot tam mihlo zase, tak jsem věnoval pozornost nižší pasáži, tam si EMO týpek dával odpalováky s mezerama, ale v takovejch nehoráznejch vejškách.

Na druhým skoku vylítnul asi tak šest metrů nahoru a pořád v takovým náběhu na backflip, říkal jsem si, to dopadne blbě, ten už to nevrátí. On to půl metru před dopadem srovnal a odjel načisto za aplausu svých kamarádů. Respekt jemu, dál si dával triky na posledním, pátem dirtu v horní pasáži. Sázel turndowny, 360, barspiny, suicidy a condory... byl jedinej, kterej tam takhle sázel. Po „chvíli zewlingu“ mi to nebavilo, tam jen tak sedět a tak jsem se jel podívat na spodní část trati. Tam se mi to hodně zalíbilo, samý boule... Tak jsem si to tam párkrát zajel a zavzpomínal na 4x. Tak jsem se rozjel a přes boule se krásně přehupoval a bez šlapání nabíral rychlost přenášením těžiště, paráda... Nepochopil jsem doteďka, že jsem tam vydržel na jedný stopě asi další dvě hodiny jenom pohupováním a občasným skákáním. Na chvíli jsem si dal pauzu.

MalejHippík mi vyprávěl, že viděl skvělý rodiče... Kluk, mohlo mu bejt tak 7-9 let, stál před klopenkama a otec mu tam vysvětloval, jak německy tak i mimicky, jak má do těch zatáček jezdit. Kluk kýval hlavou a otec přestal mluvit. Máma stála vedle kluka, ale kluk se ne a ne rozjet. Otec tedy řekl něco jako „Na los“ nebo tak něco a kluk nechtěl, tehdy to matka vzala do svých rukou. Prcka násilím dotlačila do zatáčky odkud pak prcek jel dál sám, ale s ne moc šťastnou tváří :D Proč ne, že jo, taky to tak jde, takhle učit jezdit dítě na kole. Pak jsem viděl MalýhoHippíka nahoře, jak jezdí a vyhlíží mě, tak jsem se vrátil nahoru a společně se šli občerstvit k autu. Dáváme si sváču, já měl teda rajčata, housky a grilovaný maso.. MalejHippík měl housky atd. Chvíli jsme zewlili a pak zase šli nahoru. MalejHippík si to už začal dávat, už přeskakoval všechny až na první dirt... Docela jsem mu záviděl, ale je to moje blbost, kdybych chtěl, tak jezdím taky a naučím se to taky. No holt příště... Sjel jsem zase dolů a zkoušel různý kraviny na těch boulích a na lavicích, pak jsem se chtěl otočit na předním kole za pomocí brzdy a tak nějak mi rupla. Hadička se odpojila od páky, nechápal jsem, a tak jsem poprosil mHippíka, ať jdem zpátky k autu a tam, že si tu brzdu sundám. Jak jsem řekl, tak jsme udělaili a po sundání přední brzdy jsme šli zpátky. Já si sednul do stínu k dirtům a zase vytáhnul foťák. Tak následuje další série fotek, tentokrát už jezdilo i víc jezdců za sebou, „XC-čkař“ a Emař plus nějakej Freerider, dávali si to tam pěkně.

MalejHippík už taky slušně lítal. Za chvíli přišli rodiče a po půlhodině jsme to pro dnešek ukončili. MalejHippík neskrýval radost z úspěšnýho přelítávání dirtů. Vraceli jsme se na parkoviště a začli balit. Viděl jsem o kousek dál krásný auto, můj sen.. Nissan Navara... Dostal jsem nápad... Vyfotíme se u toho, jak to všechno nakládáme a „přivlastníme“ si to... Tak jsme se přesunuli, bohužel už jen s mým kolem, dváca malýhoHippíka už byla zajištěná na voze. A tak jsme začli fotit, já pózoval, co to jen šlo a skoro i naložil kolo. Ale najednou si malejHippík všimnul týpka, jak si to míří přímo k nám. „Ty hele ten týpek s tím čoklem jde sem, čum!“ Tak jsem se podíval. Holá hlava, všude samá kérka a bulteriér vedle něj, byli jsme docela sesraný, tak jsem se začal pomalu balit a plný obav, co si vyslechnu za přikázání a co všechno gratis dostanu na památku, pomalu odcházel. Týpek přišel a nevěřícně koukal. „Tak to je v prdeli...“ Pomysleli jsme si, typan vzal klíčky a nastoupil do starýho kombíku VW Passat :D, kterej parkoval hned vedle a odjel. Tak trochu se nám ulevilo a začli sme se tlemit. No pakovali jsme si to zpátky, když jsem si pak uvědomil, že vlastně tohle jsou jediný fotky za dnešek, na kterejch jsem já.

Tak příště až pojedeme, tak už se polepším. A příště budou i moje fotky za letu... Cesta zpátky byla pohodová a i zábavná, když jsme chytli kombajn před námi a celou cestu jeli za ním. V jedné zatáčce nás říznul mladý ambiciózní tuner s trojkovým Golfem a se svojí bitch vedle. Dostal se za kombajn. Chytal nerva a jedinou šanci, kterou mohl dát, tak na tu se vykašlal a jinak po zbytek cesty, vjížděl v podstatě do prostisměru pokaždý, kdy by nepředjížděl ani nejzkušenější GhostRider motorkář... Občas kličkoval, jak kdyby potřeboval zahřát pneumatiky, prostě profesionál a bezpečný ridič od pohledu... Nakonec jsme dorazili domů, cestou jsme si oba trochu zchrupli, já se ještě jel pak dvořit svojí slečně a malejHippík se najíst a asi čučet na bednu. Byl to fajn den a zážitek a hlavně jsem plnej nadšení z toho, jaký tam jsou lidi. U nás je to samej výsměch a musíš všecko umět a mít nej kolo, ale ne zase lepší než má ten druhej atd, na Geissu se lidi jdou jen pobavit a o tom by to ježdění mělo bejt. Jsem rád, že v našem bikeklanu jsou taky tak pohodový lidi. Tak... Jeslti jste to dočetli až sem, tak jste mi udělali radost, konečně jsem napsal něco, co se dá číst... :D

 

Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-
Detail [›]
-

Přidat příspěvek

Příspěvky

Tátovi
hanz | 7. 8. 2008 (19.27)
tož Táto, nepodceňuj se, viděl sem tě jezdit a to mně stačilo, takovýho tátu by si přál každý, jednů bych chtěl jezdit stejně dobře jak ty, říkal to aj Dědek

Re: Re: gajs
tatavolin | 6. 8. 2008 (22.00)
Na komplexy ser. Co mám říkat já? Starej tlustej a nic neumí. Mám všechny na háku a pokud by někdo pičoval, dostane po tlamě. Jsi tam, aby jsi si to užil a okolním je to jedno, hele i v NDR se najdou kokoti, to nejsou jen češi. Třeba na špičáku je taky pohoda, tam nikdo neřeší jak jezdíš. Jsi tam se svou partou a s tou si užíváš, každej po svým. Fakt už nad tím nepřemejšlej, jestli se ti někdo nebude smát nemá to cenu. žádnej učenej z nebe nespadl.

gajs
hans | 5. 8. 2008 (21.26)
každý řádek je dobrý, stejně jako každá fotka, na idyjoty serte, každý at jezdí jak chce, od teho je to FRÍÍ, jooo Geiss, závidím vám ho a nejen to, hlavně tů partyju, moc se tam nenasírejte, že negdo píše a jezdí a druhý ani jedno, tož jeho věc, jezdite co nejvíc, já skoro vůbec nemožu a myslím, že Radojc je na tom eště hůř - FREERIDE AŽ ZA HROB

Re: gajs
redlinec | 5. 8. 2008 (17.29)
Zdary, no já mám koplexy z těch bmxařu v parcích :))) Jinak housky jsem měl s tím masem z grilovačky s našima z předchozího večera, já na to kořeněný maso chuŤ neměl :D ale hlad byl no tak sem to sežral :)) Příště až budeme plánovat, tak dáme vědět aby tam mohl bejt hromadnej pojezd:))

?
CanaLL | 5. 8. 2008 (8.37)
a s čim že si to měl tu housku?

gajs
CanaLL | 5. 8. 2008 (8.35)
Hola Zbyšku! dobře vy, už se těšim až vyrazíme všichní, to bude modeling :D
....a nevim co furt máš komplexy z českejch bajkerů, nechoď tolik chatovat na dolekop a radši vyraž na špičák a uvidíš že týpci sou úplně vpohodě a pojezdíš si krásně to svý...

Pjekné
radojc | 4. 8. 2008 (12.43)
Dobrá práce Rypáci, tedy skoro sem usnul než sem to dočet.
Gajs je boží !

No konečně
Borek | 3. 8. 2008 (22.19)
Vida,vida,jak se nám to tu najednou rozjelo.Je vidět,že když se chce,tak to jde.Jen tak dál!